wz



léčení verši





LÉČIVÉ VERŠE PRO VÁS OD MÉHO PŘÍTELE MARKA,
JSOU NABITÉ ENERGIÍ - PRO LÉČENÍ A POHLAZENÍ VAŠÍ DUŠIČKY


DĚKUJI

Děkuji Andílkům, děkuji všem,
kdo při mne stáli dnešním dnem!
Všichni mi pomohli, mají mne rádi,
všichni jsme dokola navzájem kamarádi.
Chci-li říct Anděli,
smým volat příteli.
Chci-li říct příteli,
smým zvolat Anděli.
Dokonce když Boha volám,
pražádný strach z toho nemám.
Vždyť jsme všichni stále spolu,
žijeme zde v jednom kolu.
Vím, že já ho potřebuji,
však ho také v úctě mám,
s ním se také zaraduji,
když do řeči se dám.
Bůh je mnou a já jsem Bohem,
řekl mi to před hovorem.
Miluji a s ctím já jeho,
miluji též nebe.
Miluji bližního svého,
MILUJI A CTÍM SÁM SEBE!



O LÁSCE

Láska, ta je krásná,
jak když slunko vstává z rána.
Když první paprsky dopadnou na zem,
když srdce křičí, jsem do Tebe blázen,
ach to je radostné, jaká to krása,
Láska je obrovská pro srdce spása.

Jak na té louce kytky jsou krásné,
každá z nich ukrývá bohatství vzácné.
Však střeži je v poupatech ukryté,
všechny ty krásy nechají zakryté.
Teprve slunce když konečně vyjde
a jeho světélko na zem zas přijde,
na louku jeho paprsky dopadnou,
poupata v květy se konečně rozvinou.
Velikou krásu vidíme konečně,
ať nikdy nezmizí, prosíme horečně.

Takové poupě je však i v Tobě,
naprosto každý máme ho v sobě.
Tak jako na louce kvést může v nás,
přestože bez slunce, nekvete snáz.
K rozkvětu je třeba řekněme klíč,
tak raděj pozor, ať nezmizí pryč.
Namísto poupěte my máme srdce
a to se otevře jen díky Lásce.


HLEDÁM LÁSKU

Hledám hledám hledám Lásku,
kdo odpoví na otázku?
....................
Potkal jsem Lásku,
zeptala se mne:
"Věříš v Lásku?"
Věřím, řekl jsem.
"Pouze věříš?"
A já zmaten byl.
"Až věřit přestaneš,
pochopíš."
Řekla a zmizela.
Já zmatený jsem nechápal.
Já netušil, kudy kam.
....................
Vzpomínám dnes na setkání,
říkám si, že chápu.
Kdo jen pouze věří,
hledá,
ničeho nic nedbá,
že věří, ale nezná.
Věří mýtu a chce ho najít.
Lásku, si však každý musí prožít.

Kdo pocítí, pochopí,
nehledá....
. vnímá Lásku všude kolem.


PRO POHODU A UKLIDNĚNÍ

Všude kol mne je Láska,
největší to světa kráska.
Láska léčí, Láska hojí,
kdo zná ji, tmy se nebojí.
I já k sobě volám Lásku,
ať mi smyje z čela vrásku.
Srdce mé nechť klidně bije,
s Láskou se mi šťastně žije.
Raději než stres a shon,
Láska ať je můj pohon.


RADOST ZE ŽIVOTA

Já byl pouze nafouknuté, nepatrné nic,
až když ke mne přišel život, bylo ze mě víc.
Po celých devět měsíců jen jsem tiše spal
a pak přišla chvíle krásná, na svět jsem se podíval.
To je světla, to je krásy,
teď jsem v ráji, řekl bych asi.
Stále rostu, vidím dál,
znám více než rodný kraj.
Připadám si jako car,
mám totiž životu dar.
Svět je místo nádherné,
pro život jak posvátné.
Živočich i rostlina,
raduje se z života.
Raduji se s nimi,
mám radost, že žiji.
Raduj se každý, kdo život máš,
čiň se, ať ho uhlídáš.
Co si všichni přejeme?
Jen ať dlouze žijeme!


HLEDÁNÍ KLIDU

Vždy, když srdce bolí,
nechoď na něj s holí.
Vez, že by si litoval,
jen marně se omlouval.

Každý, když ho něco trápí,
má svůj recept, jak to stráví.
Leč někdy bolest neustává,
to se nemálo kdy stává.
Pak je třeba pevně stát,
nic před sebou nemaskovat.

Ač se Ti to může hnusit,
nesmíš pranic v sobě dusit.
Lépe v klidu posedět,
vše otevřeně povědět.

Jen sám sobě, nechceš-li jiným.
Nalezni klíč ke svým síním.
Co se stalo, již je pryč,
víckrát živě nespatříš.

Prober si to v hlavě sám,
řekni si: „To urovnám!“
Tamto sem a tohle tam,
sám do pořádku to dám.

Však toto hezké skončilo,
a to mne vždy tížilo.
Co již mrtvé máti být,
nenechávej v sobě žít.

Až se Ti to povede,
klid Tě opět povede.


JSTE NEMOCNÍ? TAK PRYČ S NEMOCÍ

Že nemoc mám?
No já jí dám!
Sama přišla - nepozvána,
brzy bude odehnána!
Choroba to zbloudilá,
asi velmi nemilá.

Kde pomoci - sobě či jí?
Vždyť já jsem šťastný, život miluji.
Chorobu smutou teď plním Láskou,
tak ono se stává zdravou kráskou.
Já ji nevyháním, já jí žehnám,
zdraví tak přichází k oboum Nám!

Děkuji!
Děkuji za Lásku, Všelék


MÁTE ŠPATNÝ ZRAK? DÍVEJTE SE VÍCE A LÉPE NA SVĚT

Již nemám strach se dívat dál,
vidím víc než rodný kraj.
Nebojím se pranic spatřit,
pravda začla méme zraku patřit.
Oči mé vše nyní vidí,
není poznání, jež jim chybí.
Co bylo znají, co je vidí,
co bude vždy v pravý čas spatří!
Láska vede oči mé,
Bůh ve mne léčí vše zlé.

Děkuji Všeléčící Lásce


ROZLOUČENÍ S DNEM, PRO KLIDNÝ SPÁNEK

Jdu si lehnout plný klidu,
odpouštím všem každou chybu.
Ze všeho se stále učím,
klidný se dnes loučím.
Další den končí a já jdu spát.
Vím, že se vším na Zemi mám se rád.
Co jen více mohu si přát,
než Lásku čistou dát i brát.
Skrz mne proudí čirá síla,
jež vše temné prosvětlila.
Krásný den za mnou, loučím se s ním,
s Láskou a šťastný poklidně spím.